Lidi jsou prasata

20. března 2015 v 16:54 | Katy |  Trocha ode všeho
Lidé už od pradávna vládli světu. My jsme vládli. Nejdříve jsme nevěděli co je to oheň a vydávali pouhé skřeky, a teď komunikujeme i několika jazyky, taky s počítačem, mobilem.
Naše inteligence šplhá stále výš, že dokážeme vymyslet až nemožné, jak by se zdálo našim předkům. Zdokonalujeme se. Vyvíjeme se.
A s naším vývojem se vyvýjelo i všechno ostatní. Šavlozubý tygr vymřel, pes se stal domácím mazlíčkem. Jen co jsme se převýšili nad rozumem ostatních živočichů, tak jsme začali naše okolí upravovat, budovat obydlí, časem vesnice, města, velkoměsta. Přišly továrny, znečistila se voda, pozabíjeli jsme zvířata, udělali jsme všechno pro to, aby se nám dobře žilo, nehledě na to, jestli někomu ubližujeme.


Jsme posedlí sami sebou.








Určitě jste si už někdy od babičky poslechli, že za jejích dob bylo všechno jinak. Obvykle je to myšleno tak, že to bylo lepší. Ale nebylo. Už za dob jejího mládí se děly ošklivé věci. Ošklivé, ale nikdo se o ně nestaral, protože tak už to prostě bylo. A nemyslím války.

Je děsivé, že lidé představují zlo.

Jsme hrozbou pro všechny živočichy na této planetě. Máme navrch, máme nad nimi moc. Někdo z nás zemře, ale to je jedno, protože zbývá dalších 7,295 miliard, co když se rozhodnou, tak můžou zničit a přetvořit úplně všechno.
Neříkám, že je to špatně. Je to lepší než být ten, kdo nevládne. Ale nelíbí se mi, jak někdy slepě přistupujeme k věcem. Mohli bychom být opatrnější, ale nejsme. Nedá se to ovlivnit.
To je nejhorší. I když se někdo rozhodne nějakým způsobem pomoct přírodě, tak je to zbytečné. Stejně se do toho projektu nezapojí všichni, a postupně skoro všichni, co zbyli, odejdou.


Jsme jedna velká konzumní společnost. Konzumujeme naši planetu, až z ní téměř nic nebude.

A tenhle článek?
Je pouhým zamyšlením nad tím, čeho jsme schopni. Můžete to brát jako motivaci k "dělání dobra", nebo, až to dočtete, jen vyskočte z tohoto článku a surfujte dál na internetu. Je to na vás. Ale myslím si, že je někdy dobré uvědomit si, že nepatříme k tomu nejlepšímu, co naše planeta splodila. Jen k tomu nejdokonalejšímu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Zita | Web | 20. března 2015 v 16:57 | Reagovat

Já se snažím pomáhat přírodě, vím, že je nás málo, ale přesto jiná už nebudu, ani nechci být.

2 Bogardanka | 20. března 2015 v 18:37 | Reagovat

Je to mrzké. Myslím však, že čoraz viac ľudí si uvedomuje, čo robíme, a snaží sa žiť šetrnejšie.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama