Osvobození od šeptání

16. června 2014 v 17:18 | Katy |  téma týdne
Kolem kulatého stolu sedělo několik zvláštních osůbek. Vypadaly jako duchové a každý z nich mluvil do mikrofonu před sebou.
"Kup mléko, slaninu a chléb!" říkala jedna osůbka stále dokola. Kousek od ní seděla jiná a taky něco říkala.
"Netrap se tím, netrap." šeptala ta druhá soucitným tónem. Byly to hlasy. Všechny zvláštnosti co seděly okolo stolu byly hlasy. Každý našeptával svému pánovi něco jiného, něco co má udělat. První hlas byl hlas připomínací, vedle něj seděl hlas uklidňovací. Kousek od nich se na židličce pohupoval hlas nápaditý, který neustále vyléval do mikrofonu svoje nápady. Od těchto hlasů se na židli krčil hlas samotář, jinak zvaný jako hlas přemýšlivý, který hloubal nad životem a smrtí.
V nejtemnější části místnosti byl hlas nenávistný. To byl zlý a skeptický mračoun co do mikrofonu mumlal různé pomsty a který nejvíce ovlivňoval chlapce, v jehož hlavě se toto odehrávalo. Jmenoval se Miki a byl neustále naštvaný díky učitelkám ve škole které ho neustále obviňovaly z různých neplech a taky díky svým rodičům kteří se pořád hádali. Potom tu byly hlasy, hlasy, které mu v jednom kuse radily a které se mu tolik znepříjemnily. Zacpával si uši před jejich šeptáním, ale nijak to nepomohlo, slyšel je i nadále.
Miki se tak často rozčiloval, protože ho nejvíce ovlivňoval právě ten nenávistný hlas. Říkáte si, že to jistě nepřineslo nic dobrého, ovšem přineslo.
Jednou to Miki dále nesnesl a rozkřikl se: "Ticho! Zklapněte, přestaňte mluvit!" A náhle bylo ticho.
Hlasy dlouho mlčely, protože nevěděly co mají udělat. Tu od stolečku vstal hlas nápaditý.
"Co míníte dělat?" zeptal se bezradně a vypnul si mikrofon, aby znovu nenaštval Mikiho.
"To bys měl vědět ty." připomněl mu hlas připomínací.
"Nic mě nenapadá." řekl zasmušile hlas přemýšlivý.
"Řeknu vám co uděláme," řekl rozzlobeně hlas nenávistný. "Navedl jsem ho k tomu, aby na nás křikl. Má toho dost. V hlavě někoho kdo nás nepotřebuje, jako je Miki nemáme co dělat. My patříme do hlavy někoho divnýho, natvrdlýho, no prostě divnýho!" zamračil se hlas.
"Takže mi podle tebe patříme do hlavy nějakýho pitomce, hmm?!" vstal od stolu hlas nápaditý.
"To jsem neřekl!" ohradil se hlas nenávistný.
"Řekl." pronesl připomínací hlas.
"Dost, dost hádkou nic nevyřešíme!" vstoupil do rozhovoru hlas uklidňovací. "Myslím, že nenávistný má jednou pravdu. Poslechněte ho, Miki nás nepotřebuje. Jestli jde nenávistný, já také." uklidňovací si stoupl vedle hlasu nenávistného.
"Ale uklidňovací, když odejdeš ty, tak nikdy nevyřešíme Mikiho trable." napadlo nápaditého.
"Miki si je vyřeší sám." uklidnil ho uklidňovací.
"Dobře, dobře. Tak jdeme." souhlasili zbylé hlasy nakonec.
Miki se tak zbavil svých hlasů, které mu neustále radily. Ale díky komu? Přeci nenávistnému hlasu. Takže, jestli se vám někdy něco nelíbí, tak skuste poslechnout váš nenávistný hlas který máte ve svém nitru, třeba vám pomůže.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lana Donnalyn | Web | 16. června 2014 v 17:34 | Reagovat

Ježííííííš, toto je super!

2 sw | Web | 16. června 2014 v 21:00 | Reagovat

Zajímavý nápad, jen sem tam by to chtělo trochu upravit slovosled věty! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama