Změna

26. května 2014 v 16:59 | Aranis |  Zprávy od nás pro vás
Ahoj,
vím, že jsem na blog už dlouho nepsala pokračování příběhu a bylo to proto, protože nevím jak pokračovat. Utekla mi nit, nevím jak dál. A neboť vždycky při hodině tajně píšu básničky, tak jsem se rozhodla, že sem čas od času nějakou tu báseň dám. Jsou většinou komické, ale vážná umím být taky vážná. Kvůli básním přejmenuji taky svoji složku z "Aranis - PŘÍBĚH" na "Aranis - básně".
Tady vám píšu krátkou ukázku mé tvorby.

Na louce zelené s trávou vysokou,
pod jediným stromem,
leží bílé koťátko zahalené tmou.
Ticho se tam občas protne hromem,
je před bouří.
Koťátko však spinká tiše,
těžko se probouzí,
ve svých snech ho nebolí v břiše,
jako po té myšce cizí,
co ráno ulovilo.
Kotě nechce jídlo vyvrhnouti,
když ho tak těžce honilo.
Tak teď sní a ve snech svých
chutným holubům chce krk ohnouti,
nebo se schovat do tlapek máminých,
vonících po dítěti,
co jí ráno chovalo.
Máma by si kotě přitáhla blíž,
aby jí v náruči vrnělo,
ona by pak byla šťastná,
že pryč od ní by nechtělo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kuťa | 16. června 2014 v 8:05 | Reagovat

super :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama