VODNÍ LIDÉ: Kapitola osmá

11. dubna 2014 v 14:41 | Katy |  Vodní lidé
Koko přišla o půl páté.
"Promiň, ujel mi autobus." omlouvala se mi a věšela přitom svůj promáčený kabát na věšák. Během třetí a čtvrté hodiny začalo pořádně pršet.
"Bydlíš na blbým místě Katy," pokračovala. "Autobusová zastávka je aspoň za pěti ulicemi. Ale jediná výhoda toho, že jsem celá mokrá, je to, že se dnes už nemusím sprchovat." vzdychla a vyždímala si mokrou palmičku.
Ona sama bydlela v té "akčnější" části města.
"Jdeme nahoru?" očima jsem ukázala do patra.
"Pro mně za mě se můžeme učit třeba ve sklepě, hlavně když tam bude suché oblečení."
Vystoupaly jsme po schodech do mého pokoje.
"Čauky Gregory!" pozdravila Gregoryho a zářivě se usmála.
"Ahoj," pozdravil znechuceně. "Zase tady."
"Jo, budu jí doučovat." řekla jsem mu s mírným náznakem aby se dál učil.
Věděla jsem, že Koko nemá rád. Připadala mu hnusná, nechutná a spoustu dalších věcí co bych já v životě neřekla.
Došla jsem ke skříni a vytáhla jsem jedno z menších triček a tepláky. Koko mlčky stála a snažila se nezamokřit moc věcí.
"Snad ti to bude," pohlédla jsem na ní s oblečením před sebou. "Nevím jestli ti to nebude velké."
"Kde se mám převléknout?" zeptala se a oblečení si ode mne vzala.
"Běž do koupelny. Nikdo tam snad teď není."
Koko vyšla z pokoje a zamířila dolů do koupelny.
Sedla jsem si ke stolu a zahleděla jsem se na nedodělaného trpaslíka, kterému chyběla levá noha. Vzala jsem do ruky pastelku a začala jsem jí dokreslovat. Na nohách měl kalhoty z nějakého kožichu, aby mu bylo v té vánici aspoň teplo. Taky měl přilbu kdyby na něj někdo zaútočil. Ta měla drobné výstupky které by mohli protivníkovi ublížit.
"Ale celkem mi to sedí." Koko se vrátila z koupelny a teď pózovala ve dveřích.
"Tleskat nemusíte." uchichtla se.
Musela jsem se zasmát.
Kalhoty na jejích úzkých bocích visely a když dala nohy k sobě, tak by člověk nepoznal jestli má na sobě tepláky nebo sukni.
Svoje mokré oblečení přehodila přes topení, ale všechno se na něj nevešlo, a tak jsem vzala zbytek věcí a odnesla jsem je do vedlejší místnosti.
Když jsem se vrátila tak Koko seděla na mojí otáčivé židli u stolu a když jsem přišla blíž, tak jsem zjistila, že si prohlíží toho trpaslíka.
"Je už téměř hotový," prohodila jsem a shýbla jsem se do spodního šuplíku u stolu pro papír. V druhém, u pastelek a všelijakých jiných výtvarných potřeb jsem hledala propisku na psaní příkladů pro Koko, ale marně.
"Hmm. Gregory, nemáš propisku?" obrátila jsem se na svého bratra.
"Chytej." hodil po mě tužku.
"Dík." propisku jsem chytila.
"Dej mi jí, zapíšu si příklad co mi nadiktuješ." řekla Koko.
Podala jsem jí tužku.
Něco jsem jí nadiktovala. Chvíli bylo ticho, až do chvíle kdy ticho prolomil hlas Koko.
"Máš o víkendu volno? Jestli jo, tak bychom mohly někam vyrazit." řekla Koko.
"Asi budu mít čas. Kam půjdem?"
"To je perfektní!" vypískla. "Teď mě napadlo něco fakt suprovýho!"
Gregory se zatvářil velice znechuceně, ale nic neřekl.
"Přespíš u mě!"
"To snad není možný." zamumlal Gregory do polštáře.
"Báječný. V pátek si koupíme popcorn." řekla jsem.
"Můžeme si večer vyprávět horory nebo drby a tak. No prostě jako vždycky když u mě spíš." řekla Koko.
"Poslyš, vypočítala jsi to?" podívala jsem se na příklad.
"Ehm." Koko se zahleděla do země.
"Koko, takhle to nemá smysl."
"Já vím. Už se budu soustředit."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nikka | E-mail | Web | 18. dubna 2014 v 11:56 | Reagovat

Ten její brácha je úplně úžasné :-D  No jsem zvědavá, jak to dopadne :-D :-D

2 Kai | E-mail | Web | 28. dubna 2014 v 17:59 | Reagovat

Zajímalo by mě proč ji nemá rád...ale ještě víc by mě zajímalo, jestli ji nebude mít rád po celou dobu... :D Každopádně je to super bad-ass :D Hrozně hustej <3 a celkem by mě zajímalo, jestli je to autobiograficky napsaný, nebo ne :D

3 Katy | Web | 1. května 2014 v 11:25 | Reagovat

Ne, není to autobiografické. Dnes se hodlám napsat článek o tom, jak se děj bude vyvíjet.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama