VODNÍ LIDÉ: Kapitola devátá

18. dubna 2014 v 14:12 | Katy |  Vodní lidé
Další hodinu jsme si s Koko povídaly.
Učit Koko dává stejný smysl jako se snažit rozdělat oheň krabičkou lentilek.
Zkrátka žádný. Gregory se vzdal učení v naší společnosti a odešel do obýváku. Já jsem rozdělala čokoládu a s Koko jsme jí jedly.
Určitou dobu jsme vedly zajímavý rozhovor o naší popularitě ve škole až do doby kdy se Koko nervózně rozhlédla po místnosti, jako by něco hledala.
"Kolik je?" zeptala se.
"Čtvrt na sedm."
"Do prkýnka!" Koko se rychle zvedla a začala si sbírat věci co roztrousila po pokoji.
"Co je?" nechápala jsem jí.
"Má matka mě zabije! To se děje! Měla jsem být v šest doma. Promiň Katy, ale už fakticky musím!"
Koko seběhla po schodech do přízemí a málem se srazila s mojí mámou co právě vcházela domů.
"Á paní Darbyová, sorry, teda pardon, já spěchám!" řekla, popadla kabát, zakopla o bačkoru co někdo nechal v chodbě a vyřítila se ven. Máma jenom zakroutila hlavou.
"A s tímhle se přátelíš?" zeptala se nebo spíš konstatovala a znechuceně pohlédla na dveře ze kterých před chvilkou vyběhla Koko.
Jen co si pověsila mokrý kabát a srovnala odkopnutou bačkoru tak se jí na tváři objevil vřelý úsměv.
"Máma už je doma!" zahalasila a upravila si své neustále rozčepýřené vlasy aspoň tak, aby se jí tolik nepletly před očima.
Sešla jsem po schodech k ní.
"Ahoj mami."
"Holčičko moje." řekla a pohladila mě po tváři.
"Taky tě mám ráda."pousmála jsem se.
"Ženo, to je dost, že jsi přišla!" řekl táta a přišoural se k nám.
Máma mě obešla a políbila otce na tvář. Poté se vydala do obýváku.
"No Franku, to sis nemohl uklidit?! Po jídle se misky odnášejí do myčky!" zhodnotila všeobecný nepořádek co táta přes den nadělal. Raději jsem vzala misky z konferenčního stolku a odnesla jsem je do kuchyně.
"Kde jsou moje dvě děti?" máma otevřela okno a postihla jí sprcha deště.
"Krucinál! Franku, nemám rozmazanou řasenku?"
"Ne. Kyle má hokejovej zápas a Gregory se nahoře učí." odpověděl táta a zapnul televizi.
"Už je dole, tati." oznámila jsem mu a podívala jsem se na přicházejícího Gregory.
"Děláš si ze mě legraci?! Teď si zapínáš televizi?" zamračila se máma.
"Jo, pomůžu ti to tu poklidit." vzdychl táta a zvedl se z křesla. Mojí poznámku neslyšel.
"V kolik se má vrátit?" zeptala se.
"Kdo?" nechápal táta.
"Kyle." odpověděla jsem za mamku.
"Jo tak. Nevím."
"Je to ještě dítě. Jak jsi ho mohl pustit aniž by ses zeptal v kolik přijde?" máma začala ohřívat hráškovou polévku co jsme s tátou měli k obědu.
"Katy, dojdi pro Gregoryho ať nám pomůže." obrátila se na mě.
"Becky, je mu osmnáct. To už zdaleka není dítě." odporoval táta.
"Dokud bydlí tady tak je dítě. Až si najde byt tak bude dospělý."
"No dobře. Moje chyba, měl jsem se ho zeptat."
"Správně, měl."
Vyšla jsem z kuchyně do chodby.
"Nemusím ti říkat co chtěj, ne?" založila jsem si ruce na prsou. Gregory kolem mě prošel.
Vrátila jsem se do kuchyně. Máma zrovna krájela chleba a taťka míchal polévkou.
"Jde?" zeptal se táta a ochutnal polévku zdali je či není ještě ohřátá.
"Tati, stojí za tebou."
Gregory se opíral o kuchyňskou linku - ani jeden z rodičů si ho nevšiml.
"Ahoj chlape, s něčím nám pomož." pozdravil táta bratra.
"Ahoj zlatíčko, prý se učíš." obrátila se na něj mamka.
"Jo, učím. Co mám dělat?" Gregory se podíval na rozdělanou večeři.
"Něco se pro tebe najde. Katy, běž prostřít." odpověděla máma.
Došla jsem ke skříňce s prostíráním a pár jsem jich vytáhla.
"Mám prostřít i pro Kylea?" zeptala jsem se.
Máma s tátou na sebe pohlédli. Nakonec odpověděla máma.
"Ne, něco si pak připraví k jídlu sám."
Na jídelní stůl jsem položila čtyři prostírání s čtyřmi lžícemi.
" Gregory,nalij vodu do skleniček a Katy džus. Dáš si džus, viď?" tázal se táta.
"Klidně. Máme pomerančovej?"
"Vypadá to, že máme jenom ten." odpověděl Gregory a díval se do skříňky s minerálkami, džusem a vínem.
"Tak si ho dám." řekla jsem a vyndala jsem misky na polévku a ty jsem podala tátovi který ji do nich nalil naběračkou.
Všichni jsme se sešli u jídelního stolu a každý se jako obvykle staral o svůj talíř a mlčky jsme polykali polévku. Bylo slyšet cinkavý zvuk lžiček narážejících o misku, srkavé zvuky které vydával táta. Držel v ruce knihu a byl tak ponořený do děje, že nechal na pár vteřin otevřenou pusu a lžící tápal po skoro prázdné misce.
Nevím co ho na té knize tak upoutalo, když četl knihu co sám napsal.
Máma se soustředila na jídlo, ale z jejího výrazu jsem vyčetla, že je plně při smyslech a ne někde hluboko ve svojí mysli. Tak na tom byla pořád, všechno dokonale zorganizované, všechno dobře. Až na svoje vlasy byla dokonale upravená a nalíčená. Obvykle nosila drdol, ale dnes si ráno stěžovala na bolest hlavy a pevně utažený drdol by jí moc nepomohl.
Gregory zřejmě myslel na Beatrice, ale to mě jen tak napadlo.

Šťourala jsem se v polévce, hlad jsem neměla, s Koko jsme se narvaly čokoládou a po kombinaci těhlech dvou věcích by mi mohlo být špatně. Máma se na mě zahleděla, a vypadala, že mi něco co nevidět řekne.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikka | E-mail | Web | 19. dubna 2014 v 12:50 | Reagovat

Pěkný :-D :-D už se těším na to, až se tam něco začne pořádně dít :-D :-D
písem strašně hezky :333 :333

2 Katy | Web | 19. dubna 2014 v 20:23 | Reagovat

Moc děkuju a vím, že to postupuje pomalu, ale moje kapitolky, jsou trochu zdlouhavé. Mám už vymyslenou zápletku, ta však přijde za trošičku delší dobu. Musíš počkat. ;-)

3 Luna | 24. dubna 2014 v 20:40 | Reagovat

Hezké! :-D Už se těším na další díl!

4 Katy | Web | 24. dubna 2014 v 21:24 | Reagovat

Další díl zveřejním nejspíš o víkendu.

5 Kai | E-mail | Web | 28. dubna 2014 v 18:03 | Reagovat

Hm, tak snad to dlouho nebude moc dlouhé :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama