VODNÍ LIDÉ: Kapitola čtvrtá

26. března 2014 v 15:50 | Katy |  Vodní lidé
Mraky na obloze byly stále tmavší a tmavší. Štěstí mi přálo, zatím nepršelo.
Z kapsy jsem vytáhla klíč a vsunula jsem ho do zámku u dveří.
Jen co jsem otevřela dveře, uhodilo mě do očí světlo z naší zbrusu nové zářivky co tam máma včera zavěsila. Zavřela jsem za sebou dveře, přezula jsem se do bačkor a pověsila jsem bundu na věšák. Z obýváku jsem doléhal zvuk televize.
"Ahoj tati." zavolala jsem.
"Ahoj zlatíčko, dávají Star wars, nechceš se dívat?"
Vešla jsem do pokoje kde jsem spatřila tátu rozvaleného v křesle. Na špekatém pupku se mu houpala miska s polévkou.
"Ne, co to jíš?"
"Hrášková polévka. Dej si, je jí dost." odpověděl s očima stále přilepenýma k televizi.
Došla jsem do kuchyně kde na sporáku ležel hrnec s naběračkou uvnitř. Ze šuplíku jsem vytáhla misku a lžíci.
"Krásně voní." nasála jsem vůni.
"Viď, taky jsem se divil."
"Tu sis vařil sám?"
"Samozřejmě. Vždycky si vařím."
"To teda ne. Zrovna včera jsi měl kuře od paní Badleyové." polévku jsem si odnesla na gauč.
"Nabízela mi ho. Víš jak skvěle vaří." táta se olízl.
"Dal bych si kafíčko. Katy, buď té dobroty a uvař ho svému starému tatínkovi."
Vstala jsem a odebrala jsem se do kuchyně.
"Dnes jsem dostala jedničku z diktátu a dvojku z testu z fyziky." pochlubila jsem se, ale místo odpovědi se mi dostavilo zakašlání.
"Jak jde psaní knihy?" zeptala jsem se na téma které táta tolik miloval.
"Skvěle, dnes jsem napsal patnáct stránek." zamumlal s plnou pusou.
"U čeho jsi?"
"Jak se hlavní hrdina Ross zamiluje do Peggy." odpověděl.
"Aha. S mlékem nebo bez?"
"S mlékem. Ta kniha bude bestseller, to se vsaď."
Přinesla jsem mu kávu.
"Mňam. Děkuju holčičko."
Konečně jsem se pustila do jídla.
"Výborné."
"Že jo, ten námět se mi povedl."
Zakuckala jsem se.
"Polívka." řekla jsem na vysvětlenou.
"A co ten námět? Padouch co vykradl dům a pátrá po něm policie se zamiluje do policajtky a všechno jí řekne a ta se pak bude muset rozhodnout jestli ho udat či ne." řekl otec.
"Hmm…nevím. Nemůže být Ross třeba upír?" zamyslela jsem se.
Táta si povzdychl.
"Katy, pamatuješ si co ti říkala ta hodná paní u které jsme s tebou byli? Jen co tě něco podobného napadne…"
"Musíš tu myšlenku zahnat." dopověděla jsem za něj.
"Ano, tak na ty nesmysly nemysli."
Jemu se to řekne, nemysli. On nikdy ve svých knihách nepoužil upíra nebo vlkodlaka za hlavního hrdinu. Teda, on je nikdy nepoužil.
"No dobře." přikývla jsem na souhlas.
"Skvělé. Poslyš, půjdu teď nahoru a napíšu si pár stránek. Máš nějaké úkoly?" řekl a vyzunkl kávu.
Uch. Úkoly určitě mám.
"Asi." řekla jsem neurčitě.
"Tak si je vypracuj. Vypracuj? To je hezké slovo, viď?"
Ach jo. Táta se dokázal vybavovat celé hodiny až do naprostého vyčerpání posluchače. Bohužel jen o jedné věci - knihách.
"Nádhera." řekla jsem a odnesla jsem špinavé nádobí do kuchyně.
Táta se ještě chvilku díval na Star wars a poté odešel nahoru do pracovny.

Zůstala jsem v místnosti sama.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Nikka | E-mail | Web | 1. dubna 2014 v 21:45 | Reagovat

UÚžasné, ale nemuzu najít další kapitolu ! =-O =-O :'(:'( :'(  ;-)

2 Katy | 2. dubna 2014 v 15:12 | Reagovat

Moc děkuju a moje články by měly být v rubrice pod názvem Katy vodní lidé.

3 Kai | E-mail | Web | 28. dubna 2014 v 17:49 | Reagovat

Zajímavej táta :D To tomu mému je jedno jestli něco napíšu, či ne - vlastně celé naší rodině - a bohužel u nás ani nechápou fantasy :D Jednou jsem mamince vysvětlovala, o čem jsou stopy do duše (povídka na mém blogu) atd. a v půlce mě přerušila, že to nechápe a že nemá smysl jí to říkat - tak jsem přestala :D takže Katy zcela chápu :D

4 reveriedreams | E-mail | Web | 6. března 2015 v 7:22 | Reagovat

Takového tátu bych chtěla mít :-) Dívat se s ním na Star wars, povídat si o knihách....každopádně, netuším, jestli mě tato povídka bude bavit i nadále, vypadá to spíše na dívčí román, ale třeba se to ještě rozjede.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama